Je čas předpěstování

S předpěstováním zeleniny i květin s dlouhou vegetační dobou je třeba začít včas. Během února proto sejeme semena paprik, lilku, petúnií, lobelek, aj. Časně si také můžeme předpěstovat i sazeničky raného salátu, brokolice, petrželky, bazalky a dalších bylinek pro jarní či časně letní sklizeň.

Co budeme potřebovat

Kvalitní substrát

Sazeničky snadno vypěstujeme v lehkém substrátu, určeném pro výsevy nebo si můžeme připravit vlastní, např. dle návodu k přípravě kompostovací zeminy zde. Je důležité používat kompost zralý, ve kterém již proběhly rozkladné procesy, který má tmavou barvu, jemnou strukturu a voní lesem. Surový kompost, který ještě zcela rozložený není, je skvělou vzpruhou pro půdu i větší rostliny, ale samotnému klíčení semen neprospívá.

Sadbovače

Substrát lze nasypat do sadbovačů, které lze pořídit v zahradnictví nebo v hobby marketech a nebo můžete použít jakékoliv nádoby (lépe mělčí a nižší), které opatříme drenážními otvory a podmiskou, jinak snadno dojde k přelití semenáčků. Výhodou setí do sadbovačů oproti setí do volného substrátu je, že nám brání sít příliš hustě, což je častou chybou, a sazeničky se navíc snáze přesazují. U pěstování rostlin s dlouhou vegetační dobou ze semen se bez přesazení do větších nádob neobejdeme. Na přesazování semenáčků do větších nádob nastane čas, až vytvoří nejméně dva pravé lístky nebo až se začnou příliš tísnit. Semenáčky nikdy nebereme za křehký stonek. Uchopíme je za kořenový bal a v případě nutnosti za listy. Utržený lístek rostliny snadno nahradí, poškozený stonek však nikoliv. Rozložitelné pytlíčky (na které nedám dopustit) jsou vhodné pro rostliny, jejichž vývoj netrvá tak dlouho (okurky, cukety, dýně) a není třeba je přesazovat. Do nádob je v březnu či dubnu zasejeme a poté, obvykle v květnu, rovnou v nich sazeničky vysadíme ven.

Světlo a teplo

Většina semen vyžaduje teplotu vyšší než 20°C, aby spolehlivě klíčila. Rostoucím sazeničkám poté obvykle stačí teplota nižší. Pokud nemáme v pokoji dostatečně vysokou a stálou teplotu, pomůžeme semínkům například elektrickou vyhřívanou dečkou, na kterou semínka umístíme. Dostatek světla budou mít sazeničky u jižně či východně orientovaného okna. Příliš rychlý růst podnícený vyšší teplotou a nedostatek světla vedou k vytahování rostlin a nekvalitním sazenicím. Ideální je světlé místo s dostatkem vzdušné vlhkosti. Pokud je v interiéru příliš sucho, pomohou odpařovače na radiátorech a rosení sazenic. Dostatek světla a vlhkého vzduchu je pro sazenice prostě klíčový. Pokud ale máme tu možnost, zajistíme rostlinám ideální vzdušnou vlhkost v pařeništi či skleníku a nebo v krytých nádobách –takzvaných minisklenících. Dostatek světla mají rostliny u nezakrytých oken na vnitřních okenních parapetech, později je pak můžeme přemístit na balkón, terasu a nebo umístit i v nádobách na slunné místo na zahradě. Úplně však stačí, když sazenice umístíme ven až při přesazování na finální stanoviště. Se vzdáleností od okna klesá intenzita světla, již 1,5 metru od okna je poloviční!

Zálivka a hnojení

Vzcházející semínka opatrně rosíme rozprašovačem s odstátou vodou. Substrát udržujeme přiměřeně vlhký, nikoliv mokrý. Pokud výsevné nádoby překryjeme perforovanou fólií nebo sklem, vytvoříme klíčícím rostlinkám příznivé mikroklima. Kryt musí mít větrací otvory neboť čerstvý vzduch semenáčky potřebují také. Do zálivky jednou týdně můžeme přidat rozpustné hnojivo, které je určené k nastartování růstu. Pokud používáme domácí substrát s příměsí vyzrálého kompostu, další přihnojování není nutné.

Výběr semen

Při nákupu semen si všímejte, zda jde o rané odrůdy určené k rychlení. Ty mají o něco kratší vegetační dobu. Například při výběru salátu pak volíme mezi salátem hlávkovým, listovým a ledovým, červeným a zeleným atd. Druhů a odrůd zeleniny je nepřeberně… Při teplotě 20 až 25 oC nám semena vyklíčí za několik dní. Klíčení ovšem urychlíme přikrytím výsevu sklem či fólií, které po vyklíčení rostlin odstraníme. Ale třeba papriky vyžadují pro výsev teploty okolo 30 oC, kdy vyklíčí do cca deseti dnů. Nejnáročnější na teploty jsou okurky salátovky, potřebují teplotu až 35 oC, při které vyklíčí za 3 až 5 dnů, jinak trvá jejich klíčení mnohem déle. Semena okurek je nejlépe vysévat naplocho přímo do květníků naplněných do poloviny kvalitní zeminou s přídavkem rašeliny a písku. Zeminu pak k sazenicím později postupně přisypáváme. Sazenice okurek jsou nejnáročnější i na teplotu půdy a světlo. Při nedostatku světla jsou vytáhlé a bledé.

A opravdu dejte u veškeré zeleniny pozor na dostatečnou, ale rozumnou zálivku, jelikož přeschnutí a suchý vzduch způsobují dřevnatění kořenového krčku sazenic a poté předčasnou tvorbu růžic. Při přelévání však mohou sazenice naopak zcela uhynout.

Výběr osiva pro Vaše úspěšné domácí pěstování naleznete  v sekci Dům a zahrada - osivo.

Doba výsevu

Předpěstování zeleniny zahajujeme nejčastěji v únoru a březnu, ale najdou se i výjimky. Třeba celer by měl odstartovat svou vegetační dobu nejpozději na konci ledna. Nikdy však nevysévejte semínka rostlin dříve, než je uvedeno na obalu. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, napadají je choroby a dají nám malé výnosy. Navíc některá semena potřebují dostatečně dlouhou dobu na to, aby vůbec byla schopna klíčit – hovoříme o dormanci. Růst sazenic se začne zrychlovat v půlce března, kdy se prodlouží délka dne.

Únor

• Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
• Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
• Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
• Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

• Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
• Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
• Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
• Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

• V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech -  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
• Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy - saláty, zelí a kedlubny.

Květen

• Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
• Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.